Bar

Bar je vedlejší jednotkou tlaku v soustavě SI.
Bar je stále užíván pro svou názornost, neboť přibližně odpovídá starší jednotce tlaku jedné atmosféry, která odpovídala přibližně atmosférickému tlaku na hladině moře (fyzikální atmosféra), anebo hydrostatickému tlaku 10 m vodního sloupce (technická atmosféra).

Převodní vztahy jednotky bar:

1 bar = 100 000 pascalů (Pa)= 100 kPa = 0,1 MPa
1 mbar = 0,001 bar = 100 Pa = 1 hPa (hektopascal)
1 atm (fyzikální atmosféra) = 760 torr = 1,01325 bar
1 at (technická atmosféra) = 1 kp cm-2 = 0,980665 bar

Slovo bar pochází z řečtiny, kde báros znamená tíhu. Jako symbol se užívá celé slovo „bar“ místo dřívější zkratky b, ale pro milibar je spíše používána zkratka „mb“ než „mbar“. Jednotka bar byla určena především k měření barometrického tlaku.

Název jednotky bar navrhli v roce 1902 Sandström a Helland-Hausen na doporučení Th. W. Richardse, a to převodem 1bar = 1b = 1 Mdyn.cm-2 = 106 dyn cm-2. V některé cizí literatuře se jednotka bar po roce 1904 přechodně používala s jiným převodním vztahem 1bar = 1 dyn cm-2, než pro který byla jednotka původně navrhována a než se běžně používá dnes. V roce 1913 přijal Stálý mezinárodní meteorologický výbor usnesení, podle něhož se měly aerologické údaje o stavu ovzduší udávat buď v milimetrech sloupce kapalinové náplně barometru (při náležité redukci), nebo v milibarech. (Přesto dle některých neověřených názorů bar a millibar zavedl až teprve Sir Napier Shaw v roce 1909 a v mezinárodním měřítku byly schváleny až v roce 1929.)
V Česku se v současnosti dle vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu č. 264/2000 ze dne 14. července 2000 jedná o zvláštní dočasně povolený název násobků a dílů soustavy SI.

Zdroj: Wikipedie

Bar v obalovém průmyslu

Tlak v jednotce bar se široce využívá v různých průmyslových odvětvích, včetně obalového průmyslu, kde hraje klíčovou roli v balicích strojích. Bar je jednotka tlaku, kde 1 bar přibližně odpovídá atmosférickému tlaku na úrovni moře. V balicích strojích je tlak využíván v několika klíčových aplikacích:

Vakuové balení: Využití tlaku je zásadní u balení, které vyžaduje odstranění vzduchu z balícího sáčku nebo obalu. Stroje vytvářejí vakuum (tlak nižší než atmosférický) v obalu, které pomáhá prodloužit trvanlivost potravin tím, že minimalizuje oxidaci a růst bakterií. Tento proces často vyžaduje přesné řízení tlaku k dosažení požadovaného vakuového efektu.
Formování obalu: U některých typů balicích strojů, jako jsou ti, které vytvářejí obaly metodou termoformování, se tlak využívá k formování plastových folií do specifických tvarů. Tyto stroje mohou využívat kombinaci vysokého tlaku a teploty k vytvoření pevného obalu pro produkty.
Plnění obalů: V balicích strojích, které se používají pro plnění tekutin, granulí nebo prášků, se tlak často využívá k přesnému dávkování produktu do obalu. Tlaková diference umožňuje efektivní přesun materiálu z nádrže do obalu, zatímco přesná regulace tlaku zajišťuje, že každý obal obsahuje správné množství produktu.
Uzavírání obalů: Některé balicí stroje využívají tlak k pečetění obalů, což je zásadní pro zachování čerstvosti produktu a zajištění odolnosti proti vnějším vlivům. Tlakové pečetění může být prováděno různými metodami, včetně tepelného pečetění, kde se tlak aplikuje společně s teplem, aby se zaručila pevná a trvanlivá pečeť.
Čištění: V některých případech se tlak využívá i pro čištění balicích strojů, přičemž tlaková voda nebo vzduch může být použit k odstranění zbytků produktu z komponent stroje, což je klíčové pro udržení hygienických podmínek a kvality balení.

Správné nastavení a regulace tlaku v balicích strojích jsou klíčové pro optimalizaci procesu balení, zvýšení produktivity a minimalizaci odpadu. S rozvojem technologií se stává řízení tlaku stále přesnější a efektivnější, což přináší významné výhody pro obalový průmysl.

Bar (katalog produktů)

: balicí stroj FLS s tunelem a dopravníkem

: Balicí stroj SH

: Páskovací stroj TP-503 s přítlakem

: Boční páskování s přítlakem

: Skupinový balicí stroj

: Přítlak ovíjecího stroje PP-983